Pohádky. Dobro v nich vítězí nad zlem a lidé tu rozumí sami sobě i řeči zvířat. Dokáží nás přenést přes všechny bolesti světa do všemocné říše fantazie, a proto je milujeme. Přemýšlela jsem, co se jim v našem reálném světě nejvíce podobá, a cítím, že je to chvíle, kdy vnímavý člověk podá svou ruku přírodě a znovu ji citlivě vzkřísí. Pomohou si vzájemně dýchat, prožijí zázrak znovuzrození, životní energie se rozběhne na plné obrátky. Hledala jsem pod starými, napůl ztrouchnivělými prkny, zapadlý kamínek, když ke mně promluvil zvuk zurčící vody. Nadzvedla jsem tedy ve staré zahradě zbytek prkna, pak druhé, třetí a objevila studánku. Léty zapomenutou, zanesenou listím a zemí, ale stále živou. Dá to hodně práce, ale na místě studánky se dnes rodí jezírko, které nabídne podmínky k životu drobným živočichům i rostlinám a modernímu člověku poslouží k meditaci a zamyšlení. Prastaré se opět stává užitečným a váženým. Stejně jako ve Feng Shui, respektujeme-li tradice a poznání věků minulých, přijdou k nám do našich dnů nové možnosti, otevřou se brány energií, které spaly pod nánosem mechu a kapradí.